Latinský název
Salvia officinalis L. (Lamiaceae - Hluchavkovité)
Lidové názvy
Babské ucho, babí roucho, babí břich, cigánovy gatě, koda, kodice, koníčky, rapaňa, salvatrix, salvia, smrtky, šalfie, šalvice, šalvina, vlčí chvost.
Sbíraná část
Nať, list (Salviae herba, Salviae officinalis folium)
Použití
Omezuje sekreci potu a mléka; zevně jako adstringens, antiseptikum a fungicidum. Používá se při trávicích poruchách s kolikami, při nedostatečné tvorbě žaludeční šťávy, při nechutenství, infekcích zažívadel a zánětech sliznic. Zvyšuje odolnost cévních stěn, je pomocným prostředkem při diabetu. Vodný a alkoholový výluh snižuje nadměrnou potivost. Zevně se užívá k výplachům úst a kloktání při infekčních zánětech, při angíně, na hnisavé rány a nehojící se kožní defekty. Výtažek z listů snižuje na pokusech na zvířatech krevní tlak, uvolňuje křeče, působí protivirově; poslední dva účinky byly nalezeny také u silice. Kyselina rosmarinová působí antioxidačně a protizánětlivě, třísloviny svíravě.
Obsahové látky
Flavonoidy (luteolin, apigenin), triterpeny, diterpeny, kys. rozmarýnová, silice (8-25 ml/kg, hlavními složkami jsou kafr, cineol, thujon, humulen, alfa pinen, kamfen, limonen, linalool, bornyl acetát).
Doba sběru
Květen-červen
Charakteristika
Usušený list, silného aromatického zápachu, chuti kořenitě nahořklé až svíravé. List je řapíkatý, podlouhle kopinatý až vejčitý, na bázi klínovitý až zaokrouhlený nebo téměř srdčitý, na okraji jemně vroubkovaný, někdy s oušky proměnlivého tvaru. Listová čepel na svrchní straně svraštělá, šedopýřitá, se žilnatinou vpadlou, na spodní straně běloplstnatá, s žilnatinou silně vyniklou.
Sušení, sesychací poměr
V malém sušíme na stinném a dobře větratelném místě ve slabé vrstvě do 5 cm. Při sklizni ve velkém je vhodné šalvěj sušit v sušárně při max. teplotě 30 °C. Správně usušená droga si musí ponechat svou světlezelenou barvu. Výnos z 1 aru je 15-20 kg suché natě. Sesychací poměr nať 4:1, list 5:1.
Šalvěj lékařská je 30 až 60 cm vysoký aromatický polokeř, jehož spodní část dřevnatí. V červnu a červenci kvete světle fialovými květy.
Šalvěji se daří v teplém a suchém klimatu a ve výživné, propustné půdě.
Má antibiotické účinky, proto se užívá při onemocnění močových cest, zažívacího traktu a při gynekologických zánětech. Chladný šalvějový nálev v malých dávkách snižuje pocení.
Silice šalvěje obsahuje jedovatý thujon, proto není droga určena k dlouhodobé léčbě. Nejméně thujonu obsahuje odvar, ten však má slabší účinky než jiné šalvějové přípravky. Šalvěj lze podávat samostatně nebo v kombinaci s jinými bylinami.
V magii šalvěj přináší moudrost, nesmrtelnost a bohatství. Pohlcuje negativitu a neštěstí, zbavuje napětí a rozrušení, pozvedá ducha Kouřem ze šalvěje se světí rituální prostor, někteří američtí indiáni se v něm dokonce "koupou". Pokud šalvěj nosíme při sobě, ochraňuje nás.
Šalvěj vysušuje tělo, proto se z jejích listů připravuje čaj proti nočnímu pocení, překrvení sliznic a k zastavení laktace.
Uklidňuje nervy a pozitivně ovlivňuje průběh menstruace. Působí adstringentně, proto nalézá uplatnění při léčbě průjmových onemocnění. Užívá se jako kloktadlo při bolení v krku, šalvějovou plackou se ošetřují hmyzí bodnutí a drobné ranky.
Šalvějový odvar
Hrst čerstvých šalvějových listů zalijeme 500 ml studené vody, přivedeme k varu a 5 minut vaříme. Odstavíme a ještě 10 minut vyluhujeme. Nakonec odvar scedíme a několikrát denně jím kloktáme. Odstraňuje zápach z úst a hubí plísně.
Šalvějový nálev
Zalijeme 2 kávové lžičky šalvějových listů 250 ml vroucí vody a necháme 20 minut stát, poté scedíme.
Výluh proti padání vlasů
Nasypeme 100 g čerstvých šalvějových listů do nádoby, přelijeme 200 ml kubánského rumu a pečlivě uzavřeme. Necháme v temnu 2 týdny vyluhovat a slijeme. Vodičkou pravidelně masírujeme pokožku hlavy.
Šalvěj má velice silné aroma, je potřeba s ní zacházet uvážlivě.
Působí sedativně na nervový systém a při dlouhodobém vdechování může působit euforicky. Pomáhá při tělesném a duševním oslabení, je antiseptická, antispazmatická, léčí krční infekce, používá se do nosního oleje, protože uklidňuje nosní sliznici.
V koupelích využíváme její schopnost omezovat pocení, zvláště pak při koupelích nohou, protože zároveň je účinná v boji s plísněmi.
Podporuje trávení, působí proti nadýmání, tlumí menstruační bolesti. Při porodu povzbuzuje stahy a uklidňuje matku - v tomto případě používáme šalvěj s nízkým obsahem tujonu (tujon je toxická látka, která se v různých poddruzích šalvěje liší), např. šalvěj řeckou.
Šalvej také lehce snižuje krevní tlak.
Můžeme ji využít i při úklidu vlhkých místností, do rozprašovače dáme směs šalvěje, tymiánu, eukalyptu, levandule a citronu s vodou a využijeme jejich silné dezinfekční, antibakteriální a antimykotické působení. Šalvěj také odpuzuje hmyz.
V kosmetice využíváme její antiseptické, adstringentní a tonizační vlastnosti. Zklidňuje zanícenou pokožku, čistí pomalu pracující pleť. Ve směsi s vetiverem se používá do vlasové vody, která pomáhá při padání vlasů.
V kuchyni uplatníme její výraznou chuť a kořenné aroma v sýrových a tvarohových pomazánkách, k ochucení octa a do šlehaného másla. Vhodně dochutí jídlo s rajčaty a cibulovou polévku.