Francouzský pelyněk (estragon) je již dlouhou dobu uznáván jako jedno z nejjemnějších kuchyňských koření, zejména ve francouzské kuchyni. Proto bývá označován přídomkem pravý estragon v protikladu k ruské variantě, která je mezi labužníky označován jako falešný estragon.

Estragonu se dobře daří v chráněné zahrádce, ale také na balkoně a na terase. Bylinku dejte do velkého květináče, aby mohla dobře růst. Vytváří pak mnoho kořenných výhonků. V zimě musíte estragon chránit před mrazem, zejména tehdy, když není sníh.

Pěstování

 

Pelyněk (Estragon) zřídka napadají škůdci a nemoci. Ostatně, totéž se týká téměř všech aromatických bylinek.

 

Během dlouhého období sucha bylinku zalévejte. Pokud dobře roste, předejdete tak případnému napadení mšicemi. V případě napadení opláchněte proudem vody, nepoužívejte chemické prostředky.

 
Tipy pro nákup

 

Kupte si bylinky ve specializovaném obchodě a žádejte výslovně francouzský estragon.

 

Délka života:

Pelyněk (Estragon) je víceletá bylinka, která vydrží mnoho let, když ji ochráníte před mrazem.

 

Sezona:

Mladé bylinky se prodávají a vysazují na jaře.

 

Stupeň obtížnosti pěstování:

Pelyněk (Estragon) se pěstuje snadno. Potřebuje teplo a humózní půdu.

Stručné rady

 

Velikost a vzrůst:

Francouzský estragon může být až metr vysoký. Ruský je robustnější, ale jeho forma je méně výrazné. Listy jsou tmavě zelené.

 

Květ a vůně:

Pelyněk (estragon) v našem podnebí kvete jen ve zcela výjimečně teplém létě. Drobné zelené květy vykvetou na vrcholcích stonků. Květy nevoní, voní ale celá bylinka.

 

Světlo a teplo:

Na zahradě se Pelyňku (estragonu) nedaří na větrných, studených místech, potřebuje slunce a chráněné stanoviště. Na zimu ho musíte zakrýt chvojím nebo vyšší vrstvou suchého listí, protože je citlivý na mráz. Pelyněk (estragon) dobře roste také v květináči a truhlíku na balkoně.

 

Zalévání a hnojení:

Bylinku normálně zalévejte. V květináči nebo v truhlíku potřebuje během léta i trochu přihnojit.

 

Zemina a přesazování:

Pelyněk (estragon) dobře roste ve zcela běžné zemině. Přesazujte ho na jaře nebo ke konci léta, když už bývá bylinkám květináč malý.

 

Prořezávání:

Jemné vrcholky odřezávejte průběžně a použijte na kořenění jídel. Bylince to prospěje, zhoustne.

 

Množení:

Pomocí řízků nebo dělením větších trsů bylinek.

 

Prostředí:

Pelyněk (estragon) vypadá dobře i na parapetu. V zahradě se mu zvlášť dobře daří vedle libečku.

Historie:

Pelyněk (Estragon) má svůj původ ve střední a jihozápadní Asii, je proto častou součástí pokrmů v kuchyni Arménů a Turků.

 

Používané části rostliny:

Používají se listy, čerstvé i sušené.

 

Vlastnosti:

Pelyněk (Estragon) obsahuje kromě jiného éterické oleje, třísloviny, hořké látky a pryskyřice.

 
Použití:

Pelyněk (Estragon) významně podporuje tvorbu žluči, působí mírně močopudně, zvyšuje chuť k jídlu a zlepšuje trávení. Má i prokazatelný vliv antisklerotický a tonizační. Tlumí křečové bolesti při dyspepsii a podobných poruchách trávení. V lidovém léčitelství se používá na střevní parazity (roupy, škrkavky). Používá se v čerstvém i sušeném stavu, ale v malém množství.

Pelyněk (estragon) může zjemnit mnohem více pokrmů, než se dočtete v kuchařkách. Nebojte se experimentovat. Koření přidejte bez obav do všech druhů salátů, k rybám, k jehněčímu, kuřeti i do omáček. Estragonová větévka zjemňuje ocet i olej. Také k nakládání okurek se často používá. Je dobré mít doma stále čerstvý pelyněk (estragon).

 

Pelyněk (estragon) můžete sušit. Ke konci sezony nebo v průběhu roku si z bylinky uřízněte tolik, kolik spotřebujete, stonky svažte do kytice a usušte na stinném, vzdušném místě, nikdy ne na slunci. Nať trhejte po oschnutí ranní rosy. Správně usušená si podrží původní barvu. Zahnědlá nebo plesnivá není k upotřebení. Sušené listy ze stonku sdrhněte a uschovejte ne vzduchotěsné sklenici. Nepěchujte je.

Pelyněk kozalec (Estragon) je aromatická bylinka, (nezaměňujte s Pelyňkem pravým, který má jinou chuť a z léčitelského hlediska také jiné účinky). Abyste měli z bylinky opravdu užitek, musíte udělat vše pro to, aby pěstované bylinky měly co nejvíce natě. Stálím seřezáváním vrcholků výhonků se rostlina velmi rychle rozvětví a stále roste. Pro běžnou potřebu domácnosti zcela postačí pěstovat jednu jedinou bylinku. Na zahrádce pěstujte pokud možno více rostlin, budete mít jistotu, že alespoň jedna z nich bez úhony přezimuje.
 

Lippia dulcis Colada neboli Aztécké sladidlo je sladidlo, které je 1000x sladší než rafinovaný cukr a přitom nemá žádné kalorie. Je tedy ideální sladidlem pro diabetiky a pro ty kteří zápasí s redukční dietou.


Další zajímavé přírodní sladidlo. Často se označuje jako Aztécké sladidlo. Evropa tuto rostlinu zná z dob kolonizace dnešního Mexika. Obsahuje látku hernandulcin. V podstatě Aztécký cukr je 1000x sladší než rafinovaný cukr a přitom nemá žádné kalorie. Jemné úbory bílých květů vytvářejí koncové okolíky. Už na první pohled se jedná o zajímavou rostlinu.

 

Rostlina Lippia Dulcis se však dříve používala nikoliv ke slazení, ale jako lék na bronchitidu, kašel, astma, koliku. Lippia Dulcis totiž má silnou příchuť kafru. Proto byla vyšlechtěna Lippia Dulcis Colada. Ta je již bez kafru. (dejte si opravdu pozor jakou rostlinu kupujete). Avšak sladivost zůstala. Lippia Dulcis Colada je tedy ještě 3 x sladší, než běžně známé rostlinné sladidlo Stevia.

 

Jak se pěstuje Lippia dulcis Colada neboli Aztécké sladidlo je sladidlo, které je 1000x sladší než rafinovaný cukr a přitom nemá žádné kalorie. Je tedy ideální sladidlem pro diabetiky a pro ty kteří zápasí s redukční dietou.


Další zajímavé přírodní sladidlo. Často se označuje jako Aztécké sladidlo. Evropa tuto rostlinu zná z dob kolonizace dnešního Mexika. Obsahuje látku hernandulcin. V podstatě Aztécký cukr je 1000x sladší než rafinovaný cukr a přitom nemá žádné kalorie. Jemné úbory bílých květů vytvářejí koncové okolíky. Už na první pohled se jedná o zajímavou rostlinu.

 

Rostlina Lippia Dulcis se však dříve používala nikoliv ke slazení, ale jako lék na bronchitidu, kašel, astma, koliku. Lippia Dulcis totiž má silnou příchuť kafru. Proto byla vyšlechtěna Lippia Dulcis Colada. Ta je již bez kafru. (dejte si opravdu pozor jakou rostlinu kupujete). Avšak sladivost zůstala. Lippia Dulcis Colada je tedy ještě 3 x sladší, než běžně známé rostlinné sladidlo Stevia.

 

Jak se pěstuje Lippia Dulcis Colada?

 

Lippia Dulcis Colada (Aztécké sladidlo) dosahuje 0,25 m. Avšak tvoří až metrové převisy. Proto je výhodné, mít ji v zavěšeném květináči. Má ráda světlo, nikoliv však přímé sluneční záření. Zaléváme často a necháme vyschnout. Substrát doporučujeme speciální substrát na byliny. Přes můžeme pěstovat venku. Celoroční pokojové pěstování je také bez potíží. Přezimují pouze kořeny. Pokud klesne teplota pod 10 stupňů celsia, listy zčervenají a opadají.

 

Jaké je použití?

 

Nejsladší jsou listy. Ty se používají jako sladidlo. Ať už sušené, nebo čerstvé. Vhodné do salátů. Chcete- li sušit Lippiu, sežeňte si tedy kultivar Lippia dulcis Colada, který je bez kafru.

 

V ČR lze koupit již i vyšlechtěnou rostlinu Lippia Dulcis Colada. a to poměrně levně.
 ?

 

Lippia Dulcis Colada (Aztécké sladidlo) dosahuje 0,25 m. Avšak tvoří až metrové převisy. Proto je výhodné, mít ji v zavěšeném květináči. Má ráda světlo, nikoliv však přímé sluneční záření. Zaléváme často a necháme vyschnout. Substrát doporučujeme speciální substrát na byliny. Přes můžeme pěstovat venku. Celoroční pokojové pěstování je také bez potíží. Přezimují pouze kořeny. Pokud klesne teplota pod 10 stupňů celsia, listy zčervenají a opadají.

 

Jaké je použití?

 

Nejsladší jsou listy. Ty se používají jako sladidlo. Ať už sušené, nebo čerstvé. Vhodné do salátů. Chcete- li sušit Lippiu, sežeňte si tedy kultivar Lippia dulcis Colada, který je bez kafru.

 

V ČR lze koupit již i vyšlechtěnou rostlinu Lippia Dulcis Colada. a to poměrně levně.
 

http://archiv.nova.cz/multimedia/rady-ptaka-loskutaka-1-3-2009-gynostema-leciva-rostlina.html

V poslední době velmi populární léčivá bylina. Je také nazývána Jižní Ženšen nebo rostlina dlouhověkosti, protože obsahuje látky velmi podobné léčivým látkám obsaženým v ženšenu.
V tradiční čínské medicíně je považována za rostlinu, jejíž užívání ve formě čaje prodlužuje věk. V oblastech, kde je užívána se lidé dožívají vyššího věku a je zde menší procento onemocnění rakovinou. Účinky látek obsažených v jiaogulanu byly podrobeny vědeckým testům a bylo zjištěno mnoho prospěšných vlivů na lidský organismus. Příznivě ovlivňuje trávení, imunitní systém, snižuje cholesterol, léčí nespavost, zlepšuje funkci jater a ledvin, snižuje hladinu cukru v krvi. Pozoruhodná je i schopnost regulovat krevní tlak, kdy nízký zvyšuje a vysoký naopak snižuje. U osob užívajících gynostemu byla pozorována lepší fyzická kondice, vytrvalost a rychlejší reakce.Lístky je doporučeno louhovat po dobu 3 minut ve vařící vodě a konzumovat takto vzniklý výluh. Nebyly zjištěny žádné nepříznivé vedlejší účinky.

Rostlina pochází z čeledi tykvovitých a roste jako liána, takže do květináče je vhodné umístit oporu nebo ji zasadit do závěsného květináče, pak bude vytvářet pěkné převisy. Je možné pěstovat ji jako přenosnou rostlinu, jelikož je sice mrazuvzdorná do - 12 až -15°C, ale silnější mrazy ji mohou uškodit. Prospívá v polostínu,v dobré humózní vlhké zemině. Vzhledem k využití listů na přípravu čaje, doporučuji k přihnojování používat některé z přírodních organických hnojiv( např. granulovaný kravský nebo koňský hnůj apod.).
 

Latinský název

Allium sativum L. (Liliaceae-Liliovité)
Sbíraná část

Cibule (stroužky), listy
Použití

Široké použití při infekcích, při poruchách trávení a plísňových onemocněních. Vhodný prostředek k regulaci krevního tlaku, při kardiovaskulárních potížích, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, snižuje riziko aterosklerózy a trombózy, rozšiřuje periferní cévy. Pomáhá při regulování hladiny cukru v krvi. Zevně působí na kožní infekce a na akné. Nepoužívat k terapii v těhotenství a při kojení. Ve vyšších dávkách může dráždit žaludek, ovlivňuje pach kůže a zápach z úst.
Obsahové látky

Karbohydráty (fruktany), saponiny, silice. Nepožkozené buňky stroužků obsahují v silici aliin, který se požkozením (rozemnutím) degraduje na kys. pyruvovou a kys. 2-propensulfenovou, které se ihned transformují na alicin, který na vzduchu oxiduje na diallyldisulfid. Ten je hlavní složkou česnekové silice.
Doba sběru

Srpen-září
Charakteristika

Cibulky (= stroužky) česneku.
 

 Ocimum basilicum L. (Lamiaceae - Hluchavkovité)
Lidové názvy

Bazalička, bazalika, německý pepř, parfém lásky, voňavý hřebíček
Sbíraná část

Nať (Herba basilici)
Použití

Vnitřně v nálevu jako karminativum, spazmolytikum a aromatikum při nadýmání, při chronickém žaludečním kataru, při poruchách trávicího traktu, při spastické zácpě. Ajurvédská medicína doporučuje bazalku při uštknutí hadem, kožních problémech a bolestech ucha. Prášek a šťáva hojí afty v ústech. Z bazalky získaná silice se užívá v parfumérii. Svou vůní připomíná směs růží a karafiátů. Stejně jako saturejka se používá jako koření do omáček. Za války byly mleté listy bazalky tzv. "německý pepř" náhradou pravého koření.
Obsahové látky

Silice (metylchavikol, linalol), třísloviny
Doba sběru

Květen - září
Charakteristika

Aromatická jednoletá bylina až 40 cm vysoká s přímou, jednoduchou nebo větvenou, čtyřhrannou lodyhou, původem z Indie. Listy má řapíkaté, vejčité, lesklé. Spodní jsou klínovité, celokrajné, vroubkované nebo oddáleně pilovité. Horní listy jsou menší a přecházejí v listeny. Z paždí listenů vyrůstají lichopřesleny bílých, žlutobílých, někdy narůžovělých kvítků. Kvete od června do září.
Sušení, sesychací poměr

Sklízíme na počátku květu, ve výšce 10-15 cm na zemí. Rostlina pak znovu obroste a docílíme druhé sklizně. Nať po sklizni ihned sušíme, nikdy nenecháváme na větší hromadě, snadno se zapáří. Sušíme rychle ve stínu nebo uměle při teplotě do 35 °C. Sesychací poměr: 4:1.

 Bazalka se hojně používá v ajurvédské medicíně. V Evropě je známá asi od 16. století, a i u nás se běžně pěstuje. Jméno bazalka je odvozeno z řeckého "basilikon", což znamená "královská mast".

Tato silice je považována za nejúčinnější aromaterapeutické nervové tonikum. Pomáhá při nespavosti, vyčerpanosti, depresi, nervozitě a úzkosti. Je účinná při migrénách, menstruačních bolestech, dýchacích problémech a nachlazení, ozvěžuje. Používá se na podporu trávení, při žaludečních obtížích, nevolnosti, zvracení. Lze ji však využít také jako repelent nebo při štípnutí hmyzem.

 

V kosmetice se využívá na detoxikaci ochablé pleti, při svědivé pokožce, působí antisepticky. Je tonizující, prokrvující a osvěžující.

 

V kuchyni se hojně používá ke kořenění salátů, octů, ale i do teplých pokrmů. Výborně se doplňuje s česnekem. Pomáhá při nadýmání a podporuje trávení. Stimuluje tvorbu mateřského mléka.

 

Bazalkovou silici není vhodné používat v těhotenství.

Latinský název

Salvia officinalis L. (Lamiaceae - Hluchavkovité)
Lidové názvy

Babské ucho, babí roucho, babí břich, cigánovy gatě, koda, kodice, koníčky, rapaňa, salvatrix, salvia, smrtky, šalfie, šalvice, šalvina, vlčí chvost.
Sbíraná část

Nať, list (Salviae herba, Salviae officinalis folium)
Použití

Omezuje sekreci potu a mléka; zevně jako adstringens, antiseptikum a fungicidum. Používá se při trávicích poruchách s kolikami, při nedostatečné tvorbě žaludeční šťávy, při nechutenství, infekcích zažívadel a zánětech sliznic. Zvyšuje odolnost cévních stěn, je pomocným prostředkem při diabetu. Vodný a alkoholový výluh snižuje nadměrnou potivost. Zevně se užívá k výplachům úst a kloktání při infekčních zánětech, při angíně, na hnisavé rány a nehojící se kožní defekty. Výtažek z listů snižuje na pokusech na zvířatech krevní tlak, uvolňuje křeče, působí protivirově; poslední dva účinky byly nalezeny také u silice. Kyselina rosmarinová působí antioxidačně a protizánětlivě, třísloviny svíravě.
Obsahové látky

Flavonoidy (luteolin, apigenin), triterpeny, diterpeny, kys. rozmarýnová, silice (8-25 ml/kg, hlavními složkami jsou kafr, cineol, thujon, humulen, alfa pinen, kamfen, limonen, linalool, bornyl acetát).
Doba sběru

Květen-červen
Charakteristika

Usušený list, silného aromatického zápachu, chuti kořenitě nahořklé až svíravé. List je řapíkatý, podlouhle kopinatý až vejčitý, na bázi klínovitý až zaokrouhlený nebo téměř srdčitý, na okraji jemně vroubkovaný, někdy s oušky proměnlivého tvaru. Listová čepel na svrchní straně svraštělá, šedopýřitá, se žilnatinou vpadlou, na spodní straně běloplstnatá, s žilnatinou silně vyniklou.
Sušení, sesychací poměr

V malém sušíme na stinném a dobře větratelném místě ve slabé vrstvě do 5 cm. Při sklizni ve velkém je vhodné šalvěj sušit v sušárně při max. teplotě 30 °C. Správně usušená droga si musí ponechat svou světlezelenou barvu. Výnos z 1 aru je 15-20 kg suché natě. Sesychací poměr nať 4:1, list 5:1.

Šalvěj lékařská je 30 až 60 cm vysoký aromatický polokeř, jehož spodní část dřevnatí. V červnu a červenci kvete světle fialovými květy.

Šalvěji se daří v teplém a suchém klimatu a ve výživné, propustné půdě.

Má antibiotické účinky, proto se užívá při onemocnění močových cest, zažívacího traktu a při gynekologických zánětech. Chladný šalvějový nálev v malých dávkách snižuje pocení.

Silice šalvěje obsahuje jedovatý thujon, proto není droga určena k dlouhodobé léčbě. Nejméně thujonu obsahuje odvar, ten však má slabší účinky než jiné šalvějové přípravky. Šalvěj lze podávat samostatně nebo v kombinaci s jinými bylinami.

V magii šalvěj přináší moudrost, nesmrtelnost a bohatství. Pohlcuje negativitu a neštěstí, zbavuje napětí a rozrušení, pozvedá ducha Kouřem ze šalvěje se světí rituální prostor, někteří američtí indiáni se v něm dokonce "koupou". Pokud šalvěj nosíme při sobě, ochraňuje nás.

Šalvěj vysušuje tělo, proto se z jejích listů připravuje čaj proti nočnímu pocení, překrvení sliznic a k zastavení laktace.

Uklidňuje nervy a pozitivně ovlivňuje průběh menstruace. Působí adstringentně, proto nalézá uplatnění při léčbě průjmových onemocnění. Užívá se jako kloktadlo při bolení v krku, šalvějovou plackou se ošetřují hmyzí bodnutí a drobné ranky.

Šalvějový odvar
Hrst čerstvých šalvějových listů zalijeme 500 ml studené vody, přivedeme k varu a 5 minut vaříme. Odstavíme a ještě 10 minut vyluhujeme. Nakonec odvar scedíme a několikrát denně jím kloktáme. Odstraňuje zápach z úst a hubí plísně.

Šalvějový nálev
Zalijeme 2 kávové lžičky šalvějových listů 250 ml vroucí vody a necháme 20 minut stát, poté scedíme.

Výluh proti padání vlasů
Nasypeme 100 g čerstvých šalvějových listů do nádoby, přelijeme 200 ml kubánského rumu a pečlivě uzavřeme. Necháme v temnu 2 týdny vyluhovat a slijeme. Vodičkou pravidelně masírujeme pokožku hlavy.

Šalvěj má velice silné aroma, je potřeba s ní zacházet uvážlivě.

Působí sedativně na nervový systém a při dlouhodobém vdechování může působit euforicky. Pomáhá při tělesném a duševním oslabení, je antiseptická, antispazmatická, léčí krční infekce, používá se do nosního oleje, protože uklidňuje nosní sliznici. 

V koupelích využíváme její schopnost omezovat pocení, zvláště pak při koupelích nohou, protože zároveň je účinná v boji s plísněmi.

Podporuje trávení, působí proti nadýmání, tlumí menstruační bolesti. Při porodu povzbuzuje stahy a uklidňuje matku - v tomto případě používáme šalvěj s nízkým obsahem tujonu (tujon je toxická látka, která se v různých poddruzích šalvěje liší), např. šalvěj řeckou.

Šalvej také lehce snižuje krevní tlak.

 

Můžeme ji využít i při úklidu vlhkých místností, do rozprašovače dáme směs šalvěje, tymiánu, eukalyptu, levandule a citronu s vodou a využijeme jejich silné dezinfekční, antibakteriální a antimykotické působení. Šalvěj také odpuzuje hmyz.

 

V kosmetice využíváme její antiseptické, adstringentní a tonizační vlastnosti. Zklidňuje zanícenou pokožku, čistí pomalu pracující pleť. Ve směsi s vetiverem se používá do vlasové vody, která pomáhá při padání vlasů.

 

V kuchyni uplatníme její výraznou chuť a kořenné aroma v sýrových a tvarohových pomazánkách, k ochucení octa a do šlehaného másla. Vhodně dochutí jídlo s rajčaty a cibulovou polévku.

Matricaria chamomilla

Heřmánek pravý je ceněnou léčivou bylinou a jeho užití je velmi všestranné. Téměř neexistuje oblast, kde by heřmánek nemohl nějakým způsobem pomoci. Již staří Egypťané jej považovali za květinu boha slunce snad i pro jeho silné působení při horečce a horkosti. 

Je to jednoletá příjemně vonící rostlinka s bohatě větvenou lodyhou a drobnými lístky, která kvete bílými kvítky se žlutým středem. Heřmánek se snadno a sám vysemeňuje, roste planě, ale je také oblíbenou pěstovanou rostlinou. Chceme-li jej sami vysít, nezahrnujeme jeho semena, neboť potřebují ke klíčení světlo. Daří se mu téměř ve všech polohách, především na slunných stanovištích na polích v hlinité půdě. V dnešní době je planě rostoucí heřmánek stále vzácnější, neboť je vytlačován přílišným umělým hnojením a chemickými přípravky k hubení plevele. 

Užívaná část: Květ

Volně v přírodě můžeme najít mnoho příbuzných druhů heřmánku. Jak tedy rozeznáme heřmánek pravý? Jeho žluté květní lůžko je na rozdíl od ostatních vyklenuté a duté. 

Sběr: Heřmánek kvete v červnu až srpnu. Pro léčení sbíráme květ krátce po rozvití, který trháme za suchého počasí třetí až pátý den po rozvití květních úborů. Maximální výtěžek silice dává v době plného květu, ale v tu dobu ho nelze sklízet, protože by se úbor rozpadl. Květní stopky nemají být delší než 2cm. Suší se rychle, volně rozložený na suchém místě ve stínu. Umělá teplota při sušení nesmí být vyšší než 40°. Má velmi příjemný, silně kořenitý pach a poněkud nahořklou chuť.
Způsob použití:

Čaj

Heřmánkový čaj připravíme klasickým způsobem tak, že jej zalijeme vroucí vodou: 

jedna polévková lžíce heřmánku na 1 litr vody.

Heřmánek je nejužívanější bylinkou pro děti. Heřmánkový čaj je nejlepším prostředkem při bolestech bříška, nadýmání, průjmu, vyrážkách, hemeroidech, také jako kloktadla při nemocech dutiny ústní a hrtanu. Dále heřmánek napomáhá k pocení, uvolňuje křeče, zklidňuje, působí protizánětlivě a desinfikuje. Zevně se používá na obklady, k proplachování zanícených očí při zánětu spojivek či svrbících a mokvajících vyrážkách. 

 

Koupele

Pro koupele, umývání tváře či oplachování vlasů použijeme hrst heřmánku, spaříme vroucí vodou, krátce vyluhujeme a scedíme.

 Také koupel a omývání v heřmánkovém nálevu uklidňují bolesti a nervy, protože heřmánek má znamenitý vliv na celý nervový systém. Heřmánkový olej se používá při neuralgiích a bolestech v kloubech, tampón namočený v tomto oleji pomáhá při bolestech uší.

 

Heřmánkový olej

Vlastní heřmánkový olej si můžeme připravit tak, že skleněnou lahvičku se širokým hrdlem naplníme čerstvými květy, které jsme nasbírali za slunečného dne. Zalijeme olivovým olejem, dobře uzavřeme a necháme stát na slunci dva až tři týdny. Potom olej scedíme a uchováváme v chladničce. 

Olej má hojivé účinky a používá se zevně na vyrážky a k hojení ran - například popraskaných rtů a nosu odřeného při rýmě.

 
Babiččin recept

Vonný bylinkový polštářek

Sušené květy heřmánku nasypeme do polštáře ušitého z přírodní tkaniny a zašijeme. Tento polštářek je vhodný pro uklidnění a při bolestech hlavy. Po nahřátí v troubě jej můžeme přikládat na bolavá místa.

Heřmánek se také hojně používá ke kosmetickým účelům. Silice se přidává do nejrůznějších krémů a do výrobků vlasové kosmetiky. Tyto výrobky mají blahodárný uklidňující a hojivý účinek na pokožku, mají čistící a regenerační vlastnosti. Heřmánek zlepšuje a zjemňuje pleť, která dostane zdravou barvu. Odvar z heřmánku prospívá vlasům, zvláště světlým. Heřmánkové masti mají typicky modrou barvu, kterou heřmánkové silici propůjčuje obsahová látka chamazulén. Mast pomáhá při hojení ran. 

Vdechujeme-li páry heřmánku při zaražené rýmě či zánětu dutin, uleví se nám. 

Heřmánek se používá v homeopatii a také v aromaterapii.

Léčivé účinky heřmánku
Podpora trávení. Výzkumy potvrdily, že heřmánek napomáhá trávení. Několik sloučenin heřmánku (hlavně bisabolol) má uklidňující účinek na hladké svalstvo trávicího traktu, takže proto jeho antispastický účinek. Jedna studie dokonce potvrdila, že heřmánek má tak vysoký účinek na uklidnění trávicí soustavy jako papaverin s obsahem opia.
Žaludeční vředy. Heřmánek pomáhá v prevenci a při léčbě žaludečních vředů urychluje jejich hojení. Při jednom pokusu krmili dvě skupiny zvířat tak, aby dostaly žaludeční vředy. Ta skupina zvířata, která dostala i heřmánek měla výrazně menší výskyt žaludečních vředů. Poté nemocná zvířata byla rozdělená do dvou skupin a ty které dostaly heřmánek se rychleji uzdravovala.
Gynekologické problémy.Antispastický účinek má nejen na trávicí trakt, ale i další hladké svalstvo, mezi ním i na svalstvo dělohy. Tento účinek heřmánku je znám už od starodávna a proto ho používali při menstruačních křečích a na urychlení porodu. Jak už dříve vzpomínaný prostředek na vyvolání zaražené menstruace, obsahuje látky, které urychlují stahování dělohy. Ženy ho můžou klidně použít při menstruačních křečích a na vyvolání menstruace, ale těhotným ženám se raději nedoporučuje.
Sedativum.Heřmánek jako uklidňující prostředek má dlouhodobou tradici. Vědecké studie dokázaly, že má uklidňující účinek na centrální nervový systém. Když jsme nervózní, pijme čerstvý heřmánkový čaj nebo si přidejme do horké koupele za hrst heřmánku.
Záněty kloubů.Pokusy na zvířatech dokázaly, že heřmánek úspěšně léčí různé kloubní záněty. Je jasné, že tyto studie nejsou bezprostředně platné i na lidi, ale heřmánek se už dávno v lidové medicíně používá na tento problém. 
Prevence infekcí.Američtí eklektici měli úplnou pravdu, když natírali mastičky z heřmánku na rány, aby zabránili zánětu. Dokázalo se, že heřmánek zkracuje dobu hojení a regeneraci ran. Jiné studie potvrdily, že heřmánek zabijí plíseň Candidu albicans, která vyvolává výtoky a baktérie Staphylocoka. Dále zabraňuje v rozmnožování viru, který způsobuje dětskou obrnu. Na pořezání, odřeniny nebo popáleniny připravme silný odvar a po vychladnutí jim ošetříme postižené tkáně.
Imunostimulant.Nikdo nevěděl, proč má heřmánek protiinfekční účinek, dokud angličtí vědci neobjevili jeho stimulující účinek na bílé krvinky (makrofágy a B-lymfocyty), které hrají významnou roli při obraně organizmu proti infekcích. Při nachlazení a chřipce pijme heřmánkový čaj. Nemá vedlejší účinky a určitě Vám pomůže.

Kde heřmánek pomáhá:
při streptokokové a stafylokokové bakteriální infekci 
při zánětech kůže (koupele) 
při popáleninách (koupele) 
k výplachům očí 
při častém užívání antibiotik
při poškození střevní flóry 


 

Česky se strom Ginkgo nazývá Jinan dvoulaločný. Zejména v Čechách jej nenajdeme příliš často, ale když na něj narazíme, poznáme ho snadno. Výrazně se odlišuje od jiných stromů, zejména svými listy. A právě v listech Ginkgo Biloba se skrývá nejvíce tajemství léčivých účinků tohoto stromu.

Strom Ginkgo na našem světě roste již po mnoho tisíciletí. Jeho velká odolnost vůči různým vlivům způsobila, že se v přírodě drží tak dlouho. Podle vědeckých poznatků na našem světě Gingo Biloba rostlo již před miliony let. Ginkgo je vskutku unikátní rostlinný druh.
Léčivé účinky Ginko Biloba
Zdraví prospěšné účinky Ginkgo Biloba byly objeveny patrně nejprve na dalekém východě. Právě čínská přírodní medicína Ginkgo dodnes bere jako jednu z hojně využívaných rostlin pro přírodní léčitelství. Zdraví prospěšné jsou mnohé produkty, které obsahují výtažek z listů tohoto stromu.

Hlavním léčivým účinkem Gingko Biloba je efekt na rozšíření cév prakticky kdekoli na těle a následné lepší prokrvení organismu. Právě tento efekt je žádaný při mnoha vážnějších i jednodušších zdravotních problémech.

Gingko se tedy kromě potíží s prokrvením některých částí těla používá například na posílení funkce paměti a mozku (u starších i mladých), na lepší soustředění nebo dokonce i při Alzheimerově chorobě. Dále je doporučováno na nedoslýchavost nebo na tzv. Tinitus, tedy hučení či šelest v uších, což je v naší společnosti stále častěji se vyskytující problém. Ginko Biloba příznivě působí proti únavě, zlepšuje metabolismus a imunitní schopnosti organismu. V některých případech může působit i jako přírodní antidepresivum. Obecně tedy posiluje různorodé části a funkce těla tím, že stimuluje jejich činnost.

Účinky ginko biloby
Ginko biloba zabraňuje vzniku sraženin
Ginko biloba - používá se jako prostředek při nemoci ledvin a jater
Ginko biloba zmírňuje příznaky stáří
Urychluje hojení ran
Prospívá pleti
Ginko biloba potlačuje alergické reakce
Stabilizuje hladinu glukózy
Pozitivně působí na poruchu sluchu a zraku
Ginko biloba odstraňuje pocity únavy
Zlepšuje paměť
Zvyšuje mozkovou činnost
Užívání ginko biloby

Užívání ginko biloby je vysoce bezpečné a bez rizika. Pouze při dlouhodobém předávkování se mohou vyskytnou vedlejší účinky, jako je nespavost, průjem, zvracení a kožní záněty.
Pokud je pravda, že existuje zázračný lék, pak ginko biloba je velký kandidát.

Ginko biloba předchází krevním sraženinám

Současný výzkum se pokouší určit, jestli schopnost této léčivky předcházet krevním sraženinám může také zabránit vzniku srdečních a mozkových příhod. Hlavní příznivé účinky: Skutečnost, že ginkgo podporuje průtok krve mozkem a tím zlepšuje jeho zásobování kyslíkem, je zvláště důležitá u starších lidí, jejichž cévy mohou být zúžené cholesterolovými pláty ve stěnách.
Ginko biloba na Alzheimerovu chorobu

Snížený průtok krve v mozku je spojován a Alzheimerovou chorobou a ztrátou paměti, dále s úzkostnými stavy, bolestmi hlavy, depresemi, hučením v uších a závratěmi. Při všech těchto stavech může tato léčivka pomáhat.
Další příznivé účinky Gingko na křeče, cukrovku, sklerodermii

podporuje průtok krve pažemi a lýtky, proto může být prospěšný při zmírňování bolestí, křečí a slabosti, které jsou způsobeny zužováním cév v lýtkách, jak je tomu při chorobě nazývané "přerušované kulhání" (claudicatio intermittens). Existují zprávy, že tato rostlina také může upravovat oběh v končetinách u lidí s Raynadovým syndromem a pomáhat obětem sklerodermie, vzácného autoimunitního onemocnění.
Ginko biloba chrání oči i sluch

Navíc některé výzkumy ukazují, že zvýšený přítok krve do nervových vláken zrakových a sluchových nervů by mohl být cenný při léčení makulární degenerace nebo jiných očních poruch ve spojení s cukrovkou a při některých formách ztráty nebo snížení sluchu.
Ginko biloba a mozkové příhody i impotence

Jiné studie pokračují v hledání možného účinku ginkga na rychlejší zotavování z určitých typů mozkových příhod, zranění hlavy a jiných stavů, které mohou souviset s oběhovými poruchami nervového systému. Mezi ně patří i impotence, roztroušená skleróza a nervová poškození při cukrovce. Před zavedením výtažku z listů jinanu dvoulaločného užívali čínští léčitelé jeho ořechy k léčení astmatu, protože se zdálo, že zmírňují sípavé dýchání a jiné dechové potíže.